Sbírky

Jeden ze základních výzkumných směrů v ENTÚ je studium taxonomie a klasifikace hmyzu. Sbírky hmyzu představují nezbytnou pomůcku pro taxonomickou práci, jelikož specialisté na jednotlivé skupiny zde mohou studovat a srovnávat sbírkové exempláře. V Entomologickém ústavu byl během minulých let nashromážděn cenný sbírkový materiál několika skupin (nejen) hmyzu (např. celosvětová sbírka jepic a mšic, lumčíci palearktické oblasti, pavouci a chrostíci střední Evropy, vybrané skupiny motýlů a brouků). Sbírky budovali jednotliví pracovníci ústavu podle své specializace již od jeho založení. Po odchodu těchto zaměstnanců z aktivního výzkumu jejich sbírky zpravidla zůstávaly na ústavu a přecházely do péče jejich následovníků. Tak se v průběhu několika desetiletí podařilo nashromáždit rozsáhlý unikátní materiál. Sbírky neslouží pouze taxonomům, ale jsou využívány i odborníky z jiných oborů, například pro porovnání obtížně určitelných jedinců.

V roce 2013 byla ustavena funkce kurátora entomologických sbírek, provedena úprava vhodných prostor pro tyto sbírky včetně pořízení speciálních skříní a zahájeny práce na katalogizaci a zpřístupnění sbírek odborné veřejnosti. Na konci roku 2013 byla sbírka Entomologického ústavu zařazena do Centrální evidence sbírek muzejní povahy Ministerstva kultury pod označením AVE/013-10-16/408013. O rok později byla také zařazena do The Global Registry of Biorepositories (GRBio) pod zkratkou IECA.

Primární typy

Takzvané typové exempláře mají v taxonomii výsadní postavení. Jedná se o jedince, kteří byli použiti pro popis daného druhu a tvoří tak jakousi referenci pro přiřazení jakéhokoli dalšího exempláře k tomuto druhu. Tito jedinci jsou pečlivě uschováni, označeni a představují nejcennější část sbírek. V našich sbírkách máme typové exempláře od několika stovek druhů.

Hemiptera: Sternorrhyncha: Aphidoidea a Adelgoidea (mšice)

Entomologický ústav má k dispozici rozsáhlou sbírku mšic, zahrnující dvě nadčeledi podřádu Sternorrhyncha – 1. Aphidoidea (Aphidina - viviovipara) a 2. Adelgoidea (Aphidina ovipara). Sbírka je jedinou referenční sbírkou mšic v České republice a svým rozsahem patří k významným evropským sbírkám. Pro biosystematiku jsou použitelné pouze mikroskopické preparáty. Avšak velké množství sběrů je dosud nevypreparovaných, uložených v 85% etanolu. Nejstarší preparáty z území Československa byly zhotoveny A. Pinterou v padesátých letech 20. století. Největší část preparátové sbírky organizoval J. Holman v období 1960-2000. Další část determinovaných preparátů uspořádal J. Havelka (zejména čeledi Lachnidae a Adelgidae) od devadesátých let 20. století. Odhadem naše preparátová sbírka obsahuje více než 120 000 mikroskoických preparátů.

Významné sběry mšic mimo území České republiky a Slovenska

Velkou část sbírek mikroskopických preparátů mšic tvoří zpracovaný, nebo částečně zpracovaný materiál, sebraný během spolupráce se zahraničními pracovišti. Rozsáhlé sběry byly pořízeny J. Holmanem během dlouhodobého pobytu na Kubě (1965-1967). Série krátkodobých pobytů A. Pintery a J. Holmana (1958, 1971, 1976 a 1977) v Rumunsku poskytla kolem 2000 mikroskopických preprátů, zpracovaných a většinou umístěných do sbírek EntÚ. Za zmínku též stojí sběry A. Pintery v Bulharsku (1958, 1964, 1967). Podstatná část těchto preparátů byla zpracována a umístěna do sbírek EntÚ. Opakované pobyty J. Holmana a P. Starého do evropské i asijské části Sovětského svazu též poskytly zajímavé druhy mšic a jejich parazitoidu do sbírky. Rozsáhlé sběry mšic byly pak provedeny J. Havelkou v Korejské lidově-demokratické republice během tří krátkodobých pobytů v letech 1985, 1987 a 1988. Později na ně ještě navázaly další tři krátkodobé pracovní cesty (1999, 2000 a 2001) do Korejské republiky. Sebraný materiál ze severní části Korejského poloostrova byl zpracován a z větší části se nachází v referenční sbírce mšic v NIIAST (Suwon, Jižní Korea – Korejská republika). Vybrané skupiny jsou ve sbírce EntÚ. Zpracování materiálu z Jižní Koreje pokračuje i v současnosti, ve spolupráci s kolegy z jiho-korejského pracoviště. Další významné sběry provedl J. Holman během dvouletého pobytu v Mexiku (1986-1987). Tyto sběry byly vypreparovány, avšak jejich zpracování dodnes pokračuje po dohodě s mexickou stranou. Od roku 2004 pokračuje během krátkodobých pobytů výzkum mšic Litvy (J. Havelka), společně s pracovníky katedry zoologie Vilniusské university. Část preparátů je postupně umisťována do sbírek EntÚ a podstatná část do Litevské referenční sbírky.

Typový materiál

V současné době probíhá vytřídění a katalogizace typového materiálu mšic, jakožto nejhodnotnější části sbírky. Jedná se především o soustředění preparátů druhů, popsaných pracovníky Entomologického ústavu. Odhadem se jedná o série preparátů asi 100 druhů mšic.

Ephemeroptera (jepice)

Jedná se o nejrozsáhlejší sbírku tohoto hmyzího řádu v ČR a jednu z největších v Evropě. Zahrnuje zhruba 1 000 000 exemplářů. Začala být budována v 50. letech minulého století Vladimírem Landou, prvním ředitelem ENTÚ. K jejímu dalšímu rozšíření přispěli hlavně Tomáš Soldán, Pavel Sroka a Roman Godunko. Většina sbírkových exemplářů je fixována v denaturovaném lihu a uskladněna za pokojové teploty. V posledních letech sbíráme i materiál do čistého lihu a uchováváme jej při teplotě -20°C za účelem zachování molekul DNA pro genetické analýzy.

Monitoringové sběry z ČR

Tato část sbírky obsahuje většinou běžné středoevropské druhy a je zajímavá především z ekologického hlediska, jelikož umožňuje sledovat dlouhodobé změny ve společenstvech vodního hmyzu. Sbírka obsahuje rozsáhlý materiál z monitoringu vodního hmyzu po celé ČR od 50. let po současnost. Tento materiál pochází ze semikvantitativních vzorků, které byly odebírány na přibližně 100 lokalitách, a to opakovaně v 50., 70., 90. letech a po roce 2000. V každém z těchto období byly lokality navštěvovány několikrát do roka a spolu se vzorky hmyzu byly zaznamenány i parametry vodního toku (šířka, hloubka, zastínění, stav vegetace a chemismus vody). Výsledkem jsou unikátní data vypovídající o změnách ve výskytu jednotlivých druhů jepic ve vodních tocích ČR. Jelikož vodní hmyz citlivě reaguje na změny svého prostředí, můžeme pomocí těchto dat zrekonstruovat změny v říční síti během posledního více než půl století.

Exotický materiál

Je zde deponován materiál z mnoha zemí světa prakticky ze všech kontinentů. Velké množství tohoto materiálu dosud není zpracováno a pravděpodobně obsahuje i mnoho nových druhů pro vědu. Jedná se o materiál zajímavý především z taxonomického, faunistického a biogeografického hlediska. Nejrozsáhlejší sběry pocházejí z následujících oblastí: okolí Černého moře (Balkán, Turecko, Kavkaz, Krym); středomořské ostrovy; atlantické ostrovy (Kapverdy, Madeira); střední Asie, Mongolsko; JV Asie, Vietnam, Japonsko; Jižní a Severní Amerika; Austrálie.

Primární typy

Takzvané typové exempláře jednotlivých druhů mají v zoologii výsadní postavení. Jedná se o jedince, kteří byli použiti pro popis daného druhu a tvoří tak jakousi referenci pro přiřazení jakéhokoli dalšího exempláře k tomuto druhu. Ve sbírce jsou deponovány především typy těch druhů jepic, na jejichž popisu se podíleli vědci z Entomologického ústavu. Typové exempláře jsou pečlivě označené a představují nejcennější část sbírek. V našich sbírkách máme typové exempláře od zhruba 100 druhů jepic.

Coleoptera (brouci)

Sbírka brouků zahrnuje necelých 25 000 exemplářů z nadčeledi Scarabaeoidea. Jde o sbírku vytvořenou současným kurátorem, Alešem Bezděkem. Téměř veškerý materiál brouků je preparován na sucho. Pouze několik málo exemplářů je uloženo v čistém lihu a uskladněno při teplotě -20°C pro genetické analýzy.

Taxonomická sbírka tribu Diplotaxini orientální, palearktické a afrotropické oblasti

Specializovaná sbírka tribu Diplotaxini zahrnuje necelých 10 000 exemplářů ze zhruba 500 druhů z rodů Apogonia, Dichecephala a Metapogonia. Polovina těchto druhů je zatím napopsaná.

Faunistická sbírka Scarabaeoidea střední Evropy

Ostatní exotický materiál

Zahrnuje exempláře Scarabaeoidea ze zemí Starého světa, včetně materiálu z expedic českých entomologů do Vietnamu, Laosu, Malawi a také na Sumatru a na Sokotru.

Primární typy

Přestože je sbírka brouků nevelká, typový materiál je poměrně početný a zahrnuje typy od více než 100 druhů zástupců nadčeledi Scarabaeoidea. Jsou to jak typy druhů popsaných A. Bezděkem, tak také typový materiál získaný výměnou nebo darem od jiných současných taxonomů (T. Branco, D. Keith, H. Kobayashi, D. Král a R. Sehnal).

Araneae (pavouci)

Sbírka pavouků shromážděná Vlastimilem Růžičkou je jedna z největších v České republice. Ve více než stovce sklenic je ve sbírce uloženo přes 115 000 exemplářů pavouků příslušejících k 657 druhům. V databázi, ve které je materiál evidován, to představuje okolo 16 000 záznamů, tedy údajů o sběru určitého druhu na konkrétní lokalitě s dalšími identifikačními údaji, včetně údaje o uložení materiálu. Materiál je konzervován v 80% etanolu, v epruvetách, které jsou uloženy ve sklenicích naplněných etanolem. Materiál byl sbírán od roku 1973 až do současnosti, pochází z území celé České republiky. Značná část materiálu pochází ze sběrů hodnotících přírodní poměry chráněných území – z území všech čtyř našich národních parků i z území mnoha chráněných krajinných oblastí (České středohoří, Křivoklátsko, Broumovsko, Moravský kras, Třeboňsko atd.).

Entomo- a moluskopatogenní Nematoda (hlístice)

Jedná se o nejrozsáhlejší sbírku entomopatogenních hlístovek v ČR, pravděpodobně největší sbírku v Evropě a jednu z největších na světě. Zahrnuje stovky exemplářů v preparátech a desítkyv živých kulturách. Začala být budována v 50-tých letech minulého století Jaroslavem Weiserem, zástupcem ředitele ENTÚ. K jejímu dalšímu rozšíření přispěli hlavně Zdeněk Mráček, Vladimír Půža, Jiří Nermuť, Stanislav Bečvář a Lenka Kropáčková. Většina sbírkových exemplářů je zalita v glycerinových preparátech. Živé kultury jsou uchovávány v inkubátorech při 4-8 C a průběžně obnovovány přes hostitele, zavíječe voskového.

Monitoringové sběry z ČR

Od roku 1970 je monitorováno území ČR. Nalezeno zde bylo 15 druhů, z nichž některé byly zatím nalezeny jen na našem území (Steinernema poinari). Převažují zde běžné evropské druhy a jejich monitoring je zajímavý především z ekologického hlediska, jelikož umožňuje sledovat dlouhodobé změny v půdních společenstvech a na lokalitách gradací hmyzu. Materiál entomopatogenních hlístic pochází většinou z půdních vzorků, které byly odebírány na 1459 lokalitách, a to i opakovaně v 70-tých, 80 tých, 90-tých letech a po roce 2000. V každém z těchto období byly lokality průběžně navštěvovány a jejich výběr se řídil výskytem předpokládaných myzích škůdců, včetně lokalit s jejich gradací. Výsledkem jsou unikátní data vypovídající o změnách výskytu a četnosti entomopatogenních nematodů na lokalitách.  Ve sbírkách je zařazena také moluskopatogenní hlístice Phasmarhabditis hermaphrodita.

Exotický materiál

Je zde deponován preparátový i živý materiál z několika zemí světa, prakticky ze všech kontinentů, např. Afrika, Asie. Určité množství tohoto materiálu dosud není zpracováno a pravděpodobně obsahuje i několik nových druhů pro vědu. Jedná se o materiál zajímavý především z taxonomického, faunistického a biogeografického hlediska. Nejrozsáhlejší sběry pocházejí z následujících oblastí: JV Asie (Vietnam, Japonsko, Čína), Jižní a Severní Amerika (Venezuela, Kanada, USA). Mnoho druhů a izolátů je z Evropy.

Typový materiál

Typové exempláře (holotypy, paratypy) námi popsaných druhů mají v zoologii výsadní postavení a jsou deponovány v našich sbírkách. Námi popsané druhy, resp jejich redeskribce, jsou: S. kraussei, S. carpocapsae, S. weiseri, S. silvaticum, S. poinari (vše ČR), S. apuliae, S. ichnusae (Itálie), S. ethiopense (Afrika), S. huense (Vietnam), S. sichuanense, S.cholashanense, S. xueshanense, Heterorhabditis beicherriana (Čína).