Laboratoř evoluční genetiky
Pomocí cytogenetických a genomických přístupů studujeme roli organizace genomu a jejích změn v evoluci. Zajímá nás zejména:
Role chromozomových přestaveb v evoluci
Blízce příbuzné druhy se obvykle liší svými karyotypy, tj. počtem a morfologií chromozomů, což naznačuje, že při vzniku nových druhů hrají roli chromozomální změny. Podle nových teoretických modelů změny v architektuře genomu ovlivňují míru rekombinace a mohou tak přispívat k lokální adaptaci a speciaci. Je však velmi málo empirických důkazů, které by tuto hypotézu podporovaly. Zaměřujeme se především (ale nejen) na můry a motýly (řád Lepidoptera), kteří představují evolučně méně omezený modelový systém díky svým holocentrickým chromozomům, které usnadňují přestavby chromozomů tím, že snižují škodlivost dicentrických a acentrických chromozomů. Studujeme také modifikace meiózy motýlů, které jsou způsobeny holocentricitou jejich chromozomů.
Evoluce (neo)pohlavních chromozomů lepidopter
Motýli představují největší skupinu organismů se samičím heterogameticky určeným pohlavím (konstituce ♀Z0/♂ZZ nebo ♀WZ/♂ZZ) a vynikající modelový systém pro studium pohlavních chromozomů. Cytogenetické analýzy a podrobné srovnání genů vázaných na pohlaví u časně se lišících neditrysijních a ditrysijních linií motýlů naznačují vícenásobný a nekanonický původ pohlavního chromozomu W, který se pravděpodobně vyvinul z nadpočetného B chromozomu. Na rozdíl od jiných taxonů se samičí heterogamií jsou u motýlů také běžné fúze pohlavních chromozomů s autozomy, jejichž výsledkem jsou tzv. neo-pohlavní chromozomy. Zajímají nás evoluční faktory ovlivňující vznik a fixaci fúzí pohlavních chromozomů a role výsledných neo-pohlavních chromozomů v diverzifikaci můr a motýlů.
