Laboratoř entomopatogenních hlístic
Laboratoř entomopatogenních hlístic se zabývá výzkumem systematiky, fylogenetiky a ekologie entomopatogenních, entomoparazitických a moluskoparazitických hlístic se zvláštním zaměřením na jejich bakteriální symbionty. Dále zkoumáme možnosti využití těchto organismů v ochraně rostlin a pracujeme na metodách jejich masového množení. Další linií výzkumu je využití různých molekulárních markerů pro studium evolučních aspektů biologie a molekulární ekologie širokého spektra bezobratlých organismů.
Řešené výzkumné projekty
Diverzita a fylogeneze hlístic
V rámci tohoto dlouhodobého projektu se zaměřujeme na studium diverzity a phylogenetických vztahů entomopatogenních a moluskoparazitických hlístic a jejich bakteriálních symbiontů. Výsledky našeho výzkumu v posledních letech významně rozšířily naše znalosti o diverzitě těchto hlístic. Podařilo se nám objevit a popsat 5 druhů entomopatogenních a 5 druhů moluskoparazitických hlístic. Významným počinem byl také nález a redeskripce hlístice Alloionema appendiculatum. Dále jsme zjistili, že u nejdůležitějšího genetického markeru pro studium systematiky a fylogeneze entomopatogenních hlístic, tzv. ITS rDNA se u populací některých druhů vyskytuje variabilita v rámci jednotlivců která může přesahovat rozdíly mezi jednotlivými druhy. Toto zjištění má velký význam pro další užívání tohoto markeru. Naše nedávná studie objevila ko-kladogenezi symbiotické bakterie Xenorhabdus indica a jeho hostitelů, hlístic rodu Steinernema. Důležité publikace: Nermuť et al., 2015; Půža et al., 2015; Bhat et al. 2019.
.jpg)
Aplikovaný výzkum
V rámci tohoto dlouhodobého projektu se zabýváme především možnostmi užití entomopatogenních a moluskoparazitických hlístic v ochraně rostlin. V nedávné studii jsme testovali možnost použití entomopatogenních hlístic proti roztočům kořenohubům Rhizoglyphusrobinii. Zjistili jsme, že hlístice jsou schopny invadovat a usmrtit roztoče, ale že dosažená mortalita je příliš nízká na to, aby bylo možné hlístic používat v ochraně rostlin. Podobně jsme se zabývali možností využití hlístice Alloionema appendiculatum proti škodlivým plzákům (rod Arion). V současné době se zabýváme možností využití hlístic v ochraně rostlin proti mandelince bramborové a kůrovcům. Dále jsme vypracovali metodu extrakce DNA pro identifikaci časných vývojových stadií forenzně důležitých much (Calliphoridae a Sarcophagidae). Metoda je teď rutinně využívána laboratoří Forenzní entomologie na Kriminalistickém Ústavu v Praze. Důležité publikace: Nermuť et al, 2019a; Nermuť et al. 2019b; Olekšáková et al., 2018.
.jpg)
Interakce
Velmi nás zajímají interakce mezi parazitickými hlísticemi a dalšími půdními organismy. Proto jsme se v posledních letech podíleli na výzkumu využití metody real-time qPCR pro studium různých otázek dotýkajících se ekologie a rozšíření entomo- a moluskoparazitických hlístic a jejich interakcí s dalšími organismy v půdě. Ukázalo se, že EPN čelí významné kompetici o tělo hostitele s volně žijícími hlísticemi a že některé tyto hlístice fungují jako kleptoparaziti, využívající hostitele obsazené EPN. Tato skutečnost může být příčinou relativně nízké početnosti EPN v agro-ekosystémech. Metoda qPCR byla vyvinuta a využita rovněž pro detekci moluskoparazitických hlístic ve tkáních hostitele a v půdě. Tato metoda představuje nový nástroj pro studium ekologie hlístic vázaných na měkkýše. V nedávné době jsme se zaměřili na studium interakcí entomopatogenních hlístic a entomopatogenních hub (EPF). Zjistili jsme, že EPN mohou přenášet spory EPF a zvyšovat tak efektivitu šíření EPF. Důležité publikace: Campos-Herrera et al., 2015; Campos-Herrera et al., 2016; Jafffuel et al., 2019, J. Invertebr. Pathol. 160, 18-25, Nermuť et al. 2020.
