V prostředí českých stojatých vod vymírají celé druhy ryb, hmyzu i rostlin. Ohrožuje je znečištění a přemíra živin, kvůli čemuž se daří sinicím a naopak chybí kyslík. Mimo to problémy způsobuje klimatická změna a nepůvodní druhy. Odborníci ve čtvrtém díle seriálu Ztracená rozmanitost české krajiny popisují, jak situaci zlepšit. Stačí prý málo a změny se nám vrátí. Zdroj: server iDnes
Změna klimatu mění rovnováhu vztahů v přírodě a ohrožuje přirozené nepřátele škůdců, čímž zvyšuje pravděpodobnost, že se tito škůdci přemnoží. Výzkum týmu Jana Hrčka podpořený juniorským grantem GA ČR zároveň ukazuje, jak důležitá je ochrana rozmanitosti pro udržení klíčových vztahů v přírodě. Zdroj: web page GA ČR
Samuel Dijoux zvítězil ve 4. Mezinárodní studentské soutěži SIL o nejlepší publikaci (limnology.org) se svým článkem o vícekanálových potravních sítích publikovaným v roce 2021 v Ecology Letters. Samuel Dijoux také získal dělené 3. místo v rámci studentské soutěže Ceny Vojtěcha Jarošíka pro...
Jednoho z nejvzácnějších českých brouků vysadili entomologové z Biologického centra AV ČR v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kriticky ohrožený chrobák je přitom v Čechách považován za vyhynulého, poslední známý záznam tohoto druhu pochází z roku 2005 z Rané v Českém středohoří. Na Moravě se vyskytuje na několika posledních lokalitách v okolí Mikulova.
Jepice tvoří velmi starobylou skupinu hmyzu a zkameněliny jejich vymřelých příbuzných lze vysledovat stovky milionů let zpátky do minulosti. Vědci z Biologického centra a Přírodovědného muzea ve Stuttgartu zkoumali unikátní zkameněliny jepičích larev z období triasu, ze samého počátku druhohor.
Počet druhů stromů v místních ekosystémech je klíčovým měřítkem biologické rozmanitosti. Známé ekologické pravidlo říká, že počty druhů se směrem od pólů k rovníku zvětšují. Proč však tento trend není úplně univerzální a co všechno může ovlivňovat lokální biodiverzitu? Vědecký časopis Nature Ecology and Evolution právě zveřejnil studii, která na základě analýzy bezkonkurenční databáze srovnala...
V posledních týdnech v lesích vrcholí letní žír klikoroha borového. Tento dvoucentimetrový brouk je považován za kalamitního škůdce, protože v lesních monokulturách ve velkém okusuje sazenice jehličnanů. Na vzestupu je zejména na místech, kde vznikly paseky po vykácení smrků zasažených kůrovcem a kde se nyní vysazují nové stromky. Odborníci z Biologického centra Akademie věd (AV) ČR vyvinuli...
RNDr. Martin Volf, Ph.D., vedoucí laboratoře evoluční ekologie, získal Cenu Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Martin Volf v rámci svého výzkumu ukázal, jak lokálně působící mechanismy indukce mění stromy v mozaiky rozmanitých strategií obrany proti herbivorům.
Občas se záchrana mizejících druhů hmyzu může v našich podmínkách jevit jako boj s větrnými mlýny. Entomologové ale neklesají na mysli a snahu o přežití vzácných motýlů či brouků nevzdávají. Jedním z nich je například jasoň dymnivkový, motýl, kterého Česká společnost entomologická vyhlásila Hmyzem roku 2021. Proč počty některých druhů hmyzu klesají až na kritickou úroveň a jaká řešení odborníci...
Ve tkáních larev C. costata byly pomocí MALDI-MS-imaging techniky lokalizovány kryoprotektivní látky a byl studován jejich metabolismus, teplotní chování a protektivní vlastnosti.
