Peptidová analoga juvenilního hormonu (JH) selektivně narušují vývoj ruměnice pospolné. Nově vyvinuté deriváty peptidových juvenoidů vážou a aktivují JH receptor ruměnice v pikomolární koncentraci, a tak zdaleka překonávají potenci přirozeného hormonu ruměnice.
Akademie věd ČR dnes ocenila mimořádné výsledky výzkumů, které přispívají k prestiži české vědy za hranicemi. Mezi oceněnými jsou i vědci z Biologického centra: Ivan Jarić, který se věnuje biologii ochrany přírody a výzkumu ryb, a Martin Volf, který zkoumá, jak se stromy brání proti býložravému hmyzu.
„V tu chvíli to byl pro mě jeden z největších problémů, já mám 8 dioptrií. A jeden jeho kolega, se kterým se nepohodli, řekl – uteč teď hned. Takže mě takhle stranou vyhnal, vypustil z toho největšího zmatku no a já jsem potom utíkala někam do bezpečí, což se v tropickém lese dělá hodně špatně, když nic nevidíte.“ Popsala v Hyde Parku Civilizace terénní bioložka, ekoložka a ornitoložka Kateřina...
Práce se zabývá paralelou systému odměny (reward funkcí) u včel jako zástupců sociálního hmyzu a lidské společnosti.
Některé druhy hmyzu přežívají chladnou zimu s tělní vodou přeměněnou v led. Před přezimováním hromadí v hemolymfě různé malé molekuly (cukry a aminokyseliny) a také sérové proteiny. Hmyzí fyziologové dosud spoléhali na pokusy ve zkumavce (in vitro), a na fyzikálně-chemickou teorii, když hypoteticky vysvětlovali, že akumulované látky chrání hmyzí enzymy a biologické membrány před ztrátou jejich...
Jepice patří mezi nejstarší linie křídlatého hmyzu a relativně vzácně se nacházejí jako zkameněliny. Tým vědců z České republiky, Španělska, Polska a Německa publikoval první popis nového druhu fosilní jepice za použití rentgenové mikrotomografie. Tato metoda umožňuje vytvořit přesnou trojrozměrnou rekonstrukci zkoumaného objektu, v tomto případě jepice uchované v jantaru.
Nedávná studie v prestižním americkém časopise PNAS od Schultheisse a kolektivu zpřesnila odhady o tom, kolik na světě žije mravenců a kolik váží. Na každého člověka připadá přibližně 2,5 milionu mravenčích dělnic a celá skupina mravenců váží jako pětina lidské populace na Zemi. Na studii navázali komentářem v témže časopise výzkumníci Tom Fayle a Petr Klimeš z Biologického centra Akademie věd...
Konec týdne slibuje příchod babího léta. S ním přijde i invaze migrujícího hmyzu do našich domácností. Invazní slunéčka východní, zlatoočky, různé druhy ploštic i mouchy se chystají za teplého slunečného počasí přesunout ze žloutnoucí a opadávající vegetace do bezpečných zimních úkrytů - do štěrbin a dutin, kde budou mít přes zimu sucho a kde nehrozí mráz. A takovými úkryty jsou také naše domy.
Ztráta biodiverzity a vymírání druhů jsou dnes dobře známým fenoménem. Biodiverzita však v současnosti nejen mizí, ale také vzniká. Tento proces prokázali vědci z Biologického centra a jejich kolegové z Masarykovy univerzity v Brně a Prešovské univerzity na Slovensku. Zjistili, jak evoluce nových druhů v současnosti probíhá v pohoří Kavkaz.
Dne 14.9.2022 předala předsedkyně Akademie věd ČR, prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., našemu kolegovi Františku Marecovi Čestnou oborovou medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách. K udělení tohoto významného ocenění srdečně blahopřejeme!
