„V tu chvíli to byl pro mě jeden z největších problémů, já mám 8 dioptrií. A jeden jeho kolega, se kterým se nepohodli, řekl – uteč teď hned. Takže mě takhle stranou vyhnal, vypustil z toho největšího zmatku no a já jsem potom utíkala někam do bezpečí, což se v tropickém lese dělá hodně špatně, když nic nevidíte.“ Popsala v Hyde Parku Civilizace terénní bioložka, ekoložka a ornitoložka Kateřina...
Práce se zabývá paralelou systému odměny (reward funkcí) u včel jako zástupců sociálního hmyzu a lidské společnosti.
Některé druhy hmyzu přežívají chladnou zimu s tělní vodou přeměněnou v led. Před přezimováním hromadí v hemolymfě různé malé molekuly (cukry a aminokyseliny) a také sérové proteiny. Hmyzí fyziologové dosud spoléhali na pokusy ve zkumavce (in vitro), a na fyzikálně-chemickou teorii, když hypoteticky vysvětlovali, že akumulované látky chrání hmyzí enzymy a biologické membrány před ztrátou jejich...
Jepice patří mezi nejstarší linie křídlatého hmyzu a relativně vzácně se nacházejí jako zkameněliny. Tým vědců z České republiky, Španělska, Polska a Německa publikoval první popis nového druhu fosilní jepice za použití rentgenové mikrotomografie. Tato metoda umožňuje vytvořit přesnou trojrozměrnou rekonstrukci zkoumaného objektu, v tomto případě jepice uchované v jantaru.
Nedávná studie v prestižním americkém časopise PNAS od Schultheisse a kolektivu zpřesnila odhady o tom, kolik na světě žije mravenců a kolik váží. Na každého člověka připadá přibližně 2,5 milionu mravenčích dělnic a celá skupina mravenců váží jako pětina lidské populace na Zemi. Na studii navázali komentářem v témže časopise výzkumníci Tom Fayle a Petr Klimeš z Biologického centra Akademie věd...
Konec týdne slibuje příchod babího léta. S ním přijde i invaze migrujícího hmyzu do našich domácností. Invazní slunéčka východní, zlatoočky, různé druhy ploštic i mouchy se chystají za teplého slunečného počasí přesunout ze žloutnoucí a opadávající vegetace do bezpečných zimních úkrytů - do štěrbin a dutin, kde budou mít přes zimu sucho a kde nehrozí mráz. A takovými úkryty jsou také naše domy.
Ztráta biodiverzity a vymírání druhů jsou dnes dobře známým fenoménem. Biodiverzita však v současnosti nejen mizí, ale také vzniká. Tento proces prokázali vědci z Biologického centra a jejich kolegové z Masarykovy univerzity v Brně a Prešovské univerzity na Slovensku. Zjistili, jak evoluce nových druhů v současnosti probíhá v pohoří Kavkaz.
Dne 14.9.2022 předala předsedkyně Akademie věd ČR, prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., našemu kolegovi Františku Marecovi Čestnou oborovou medaili G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách. K udělení tohoto významného ocenění srdečně blahopřejeme!
V prostředí českých stojatých vod vymírají celé druhy ryb, hmyzu i rostlin. Ohrožuje je znečištění a přemíra živin, kvůli čemuž se daří sinicím a naopak chybí kyslík. Mimo to problémy způsobuje klimatická změna a nepůvodní druhy. Odborníci ve čtvrtém díle seriálu Ztracená rozmanitost české krajiny popisují, jak situaci zlepšit. Stačí prý málo a změny se nám vrátí. Zdroj: server iDnes
Změna klimatu mění rovnováhu vztahů v přírodě a ohrožuje přirozené nepřátele škůdců, čímž zvyšuje pravděpodobnost, že se tito škůdci přemnoží. Výzkum týmu Jana Hrčka podpořený juniorským grantem GA ČR zároveň ukazuje, jak důležitá je ochrana rozmanitosti pro udržení klíčových vztahů v přírodě. Zdroj: web page GA ČR
