Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest v České republice, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Praha, Brno, Uherskohradišťsko, České Budějovice, Ostrava a Veselsko tak vyzývají všechny milovníky přírody, fanoušky vědy a lidi všech věkových kategorií i vzdělání, aby od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotili volně žijící rostliny,...
Dovolujeme si vás pozvat na prezentaci knihy rozhovorů s pedagogy a vědci Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR autorů Evy Bobůrkové a Radka Gálise. Setkání se uskuteční ve čtvrtek 11. dubna v 16.00 u Lavičky Václava Havla vedle rektorátu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za přítomnosti autorů, většiny respondentů i emeritní předsedkyně Akademie věd ČR a Učené společnosti...
Třetí místo v kategorii nejlepších diplomových prací Ceny Wernera von Siemense za rok 2023 získal student Václav Brabec pod vedením Davida Doležela z Biologického centra AV ČR. Ve své práci se věnoval genetické podstatě biologickýho hodin a jejich vlivu na člověka i zvířata. Při svém výzkumu použil i moderní metodu genetických nůžek CRISPR-Cas9.
Oblast Nové Guineje patří k druhově nejbohatším místům na světě. Nachází se severně od Austrálie a jihovýchodně od Asie a díky své topografické členitosti a geografické izolaci je na Nové Guineji obrovská rozmanitost života, z velké části endemická. Na ostrově žije nejméně 40 druhů drobných savců, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Drobní savci v této oblasti však nejsou intenzivně...
Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová stáda velkých býložravců, aniž by jejich...
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům z...
Několik institucí a spolků má připomínky k chystané výstavbě obří solární elektrárny u přírodní rezervace Hlubocké obory na Českobudějovicku. Podle závěru jihočeského krajského úřadu může mít stavba vliv na životní prostředí. Investor tak bude muset vypracovat podrobnou dokumentaci EIA. Obec Olešník, která by měla mít téměř 88 tisíc solárních panelů na svém katastru, stavbu od počátku odmítá.
Klimatická změna, eutrofizace a invaze druhů ohrožují biologickou rozmanitost a stabilitu vodních a suchozemských společenstev. Jejich význam pravděpodobně poroste s tím, jak měníme prostředí na Zemi. Většina regionů zažívá rychlé změny klimatu a rostoucí trend invazí druhů v reakci na globální změny. Mnoho nepůvodních druhů jako např. slunéčko asijské nebo invazní raci šířící se po celé...
Přestože kůrovcová kalamita v České republice způsobila značné škody a vytěžené smrkové lesy mohou působit zdevastovaným dojmem, výzkum českých vědců přinesl překvapivě dobrou zprávu. Příroda se zotavila, výrazně vzrostla biodiverzita a kůrovcem napadené hospodářské lesy, včetně holin a nově osázených či samovolně se vyvíjejících pasek, doslova kypí životem. Nečekaně se v nich objevily i...
Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou. Spolu s probíhající globální změnou klimatu k nim patří také úniky...
