Vědci z Entomologického ústavu a jejich kolegové spolupracují na inter-disciplinárních projektech zaměřených na ekologické a evoluční dynamiky ovlivňující obranu rostlin a diverzitu býložravého hmyzu. Výsledky jejich výzkumu byly nedávno publikovány v prestižním vědecké časopise Ecology Letters.
Tesařík s vysílačkou, světélkující octomilky, živé včely, ryby či klíšťata, to vše a mnoho dalších zajímavostí ze světa přírodovědy bylo k vidění na dnech otevřených dveří na Biologickém centru AV ČR. Ty se uskutečnily ve čtvrtek a pátek 9. a 10. listopadu tradičně v rámci celorepublikového festivalu Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.
Výzkumní pracovníci několika oborů, mnozí se sídlem na Entomologickém ústavu, spolupracují na projektech propojujících evoluční historii a chemii rostlin s cílem porozumnět a předvídat výskyt býložravého hmyzu na pralesní vegetaci. Jejich současné poznatky byly nedávno publikovány v prestižním časopise Proceedings of the Royal Society B.
Zajímavé výsledky nejčastěji vzniknou, když se propojí vědci různých disciplín. Ostravští geografové a českobudějovičtí přírodovědci spojili své síly, aby vysledovali, jak se za poslední století proměnily biologicky bohaté lužní lesy Moravské Amazonie. Zjistili, že nejcennější staré stromy, na nichž žijí stovky druhů ohrožených živočichů, jsou už jen pozůstatky dřívějších řídkých lesů. S jejich...
Cenu AV ČR za dosažený vynikající výsledek velkého vědeckého významu obdržel ve středu 4. října Marek Jindra z Biologického centra. Prestižní akademické ocenění mu předala předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová při slavnostním udílení cen ve vile Lanna v Praze. Marek Jindra patří mezi vůdčí osobnosti ve výzkumu endokrinologie hmyzu díky přelomovému objevu receptoru pro juvenilní hormon.
Významný český entomolog Jan Žďárek dostal od vicepremiéra Pavla Bělobrádka Cenu předsedy Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace za propagaci a popularizaci vědy. Profesor Žďárek zasvětil svůj život studiu fyziologie a chování hmyzu, zabýval se zejména výzkumem společenského života včel, čmeláků a mravenců, ale také vývojem a rozmnožováním mouchy tse-tse. Do konce osmdesátých let minulého...
Článek v časopise G3: Genes, Genomes, Genetics se zaměřuje na vliv teploty na cirkadiánní hodiny a popisuje společné i unikátní vlastnosti biologických hodin dvou druhů much.
Vědci z Entomologického ústavu dlouhodobě spolupracují na výzkumu polinačních systémů v tropickém Kamerunu, který přináší řadu zajímavých poznatků o málo známých ekosystémech tropické Afriky. Výsledky jejich poslední studie nedávno otiskl prestižní časopis New Phytologist.
Článek v Proceedings of the National Academy of Sciences USA je významným krokem k objektivnímu potvrzení námi dříve navržené koncepce fázování diapauzního vývoje hmyzu jako stereotypní dynamické posloupnosti fyziologických změn.
Zmenšování velikosti jedinců studenokrevných živočichů (zahrnujících např. hmyz, ryby a bakterie) patří ke třem hlavním pozorovaným biotickým odezvám na změny klimatu. Ekologické důsledky tohoto jevu ale dosud nebyly prozkoumány. Mezinárodní tým vedený vědci z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, v.v.i., a Jihočeské university v Českých Budějovicích provedl rozsáhlé počítačové...
