Lidstvo hovoří více než 7 000 jazyky. Většina jazyků má jen nevelké počty mluvčích, nejčastěji v tropických oblastech. Papua-Nová Guinea (PNG) je s devíti miliony lidí a 850 jazyky lingvisticky nejbohatší zemí světa. Alfred Kik, novoguinejský doktorand z Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR, otestoval se svými spolupracovníky více než 6 000 středoškoláků z PNG hovořících 392 jazyky...
V dalším díle pořadu Život je věda od Jihočeské televize se podíváme za vědci z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd.
Zrychlování změn biodiverzity začalo již před několika tisíciletími a bylo překvapivě větší než přechod od poslední doby ledové. Ukazuje to studie publikovaná v jednom z nejprestižnějších světových odborných časopisů Science, na níž se podíleli i čeští vědci: dr. Ondřej Mottl z University of Bergen, bývalý zaměstnanec našeho Entomologického ústavu, a doc. Petr Kuneš z katedry botaniky PřF UK.
Různá vodní prostředí se liší množstvím a typem struktur, které vodním živočichům poskytují životní prostor a úkryty, ale také tvoří překážky. Patří mezi ně vodní rostliny, ponořené kmeny a větve stromů nebo (umělé) korálové útesy. Tyto struktury jsou v rámci managementu často odstraňovány nebo naopak přidávány, například v rámci protipovodňových nebo revitalizačních opatření. Výsledné změny...
Návrat velkých býložravců do vybraných území se stále víc prosazuje jako finančně efektivní přístup k péči o přírodní stanoviště závislá na pravidelných narušováních a ohrožená sukcesními změnami. Užitečnost tohoto přístupu pro ochranu biodiversity hmyzu jsme testovali na příkladu denních motýlů v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice, kam byli roku 2015 vysazeni divoký kůň (Exmoorský...
Reprodukční jedinci eusociálního hmyzu jsou obdařeni obdivuhodnou dlouhověkostí. Délka jejich života významně překračuje délku života nereprodukčních členů kolonií, jako jsou dělníci a vojáci, či délku života soliterního hmyzu. V této studii jsme testovali možnou korelaci mezi aktivací telomerázy a délkou života termitích kast.
Kusadla některých skupin mravenců jsou známa tím, že mají jeden z nejrychlejších pohybů v přírodním světě. Nicméně vývoj mechanismu umožňujícího jejich pohyb byl dosud málo známý. V inovativní studii publikované v Plos Biology vědci pod vedením D. Boohera (USA) a E. Economa (Japonsko) ve spolupráci s M. Jandou z našeho institutu odhalili, že mechanismus pohybu vznikl několikrát a teprve později...
Extracelulární adenozin (Ado) funguje jako stresová signální molekula. Dříve byl považován za jakýsi obranný metabolit s obecnými ochrannými účinky na tkáně. Prodloužená signalizace adenosinem však u chronických onemocnění může poškození tkáně zhoršit. Podrobné studie nervového systému u savců ukazují, že při nízkém stupni poškození udržuje Ado životaschopnost buněk, kdežto při větším poškození...
Vědci z Entomologického ústavu prozkoumali infekci bakterií Wolbachia u modrásků rodu Aricia a Pseudophilotes (Lepidoptera: Lycaenidae).
Biologické centrum AV ČR spustilo ve spolupráci se společností dm drogerie markt nový web podkurou.cz. Interaktivní portál si klade za cíl shrnout to nejpodstatnější o životě kůrovců a informovat širokou veřejnost – od dětí až po dospělé – o problémech s nimi spojených.
.jpg "Globální vegetační změny se zrychlují nejvíce za posledních 18 000 let")
