Ochraňme jedinečnou biodiverzitu Madagaskaru, než bude příliš pozdě, vyzývají vědci

Na snímku alej baobabů. Board of Trustees, RGB Kew

Madagaskar je jedním z předních světových ohnisek biologické rozmanitosti s unikátním souborem rostlin, zvířat a hub, z nichž většina se vyvinula na ostrově a nikde jinde na světě se nevyskytuje. A jak upozorňují vědci v aktuálních článcích, ještě stále je co objevovat, zejména ve skupinách, jako jsou houby a bezobratlí, kde byl dosud vědecky popsán jen malý zlomek z celkového počtu přítomné biodiverzity. Přestože se dokumentování druhů v posledních letech zrychluje, popsat celou škálu madagaskarských druhů a pochopit jejich minulost, přítomnost a budoucnost si vyžádá ještě mnoho úsilí.

Porozumět původu, evoluci, současnému rozmístění a využití mimořádné madagaskarské biodiverzity je zásadní pro to, aby se zdůraznil její celosvětový význam a aby se začalo naléhavě usilovat o její ochranu. Odhaduje se, že existuje 11 516 popsaných druhů původních madagaskarských cévnatých rostlin, z nichž ohromujících 82 % je endemických. Mezi 1314 druhy původních suchozemských a sladkovodních obratlovců je toto číslo ještě vyšší – s celkovým endemismem 90 %. 

Indri indri. Photo: Angelica Crottini

Tato jedinečná rozmanitost je ve vážném nebezpečí. Výzkumný tým shromáždil podle hodnocení IUCN dostupná data o rostlinách a obratlovcích a použil strojové učení k předpovědi rizik vyhynutí rostlinných druhů. Přestože vědci posoudili pouze třetinu všech madagaskarských rostlinných druhů (necelá polovina původních druhů), zjistili, že Madagaskar je domovem neúměrně vysokého počtu evolučně odlišných a globálně ohrožených druhů. Jejich analýzy ukázaly, že nadměrné využívání (přímý lov a sběr) a neudržitelné zemědělství postihují 62,1 % druhů obratlovců a téměř 90 % všech druhů rostlin. Jak dokládají současné poznatky o biodiverzitě Madagaskaru a jejím úbytku, je potřeba okamžitě jednat.

„Příroda je naším největším aktivem v boji proti změně klimatu a nedostatku potravin. Přesto jsme degradovali každý ekosystém na této planetě na zlomek jejich dřívějšího rozsahu, vyhubili jsme velké množství druhů a ohrozili mnoho dalších. Madagaskar je toho příkladem: jeho biologická rozmanitost je stejně jedinečná, jako je ohrožena. Chtěli jsme ukázat tento globální hotspot a nastínit kroky potřebné k obnovení našeho vztahu k přírodě a zajištění její ochrany a udržitelného využívání. Klíčovým řešením je poukázat na potřeby lidí,“ říká profesor Alexandre Antonelli, vědecký ředitel v Kew Royal Botanic Gardens.

V současné době pokrývají chráněné oblasti 10,4 % Madagaskaru a jsou relativně dobře rozmístěny. Jak potvrzuje aktuální studie, síť chráněných oblastí dobře pokrývá hlavní biotopy, zejména mangrovů, ostnatých lesů, vlhkých lesů a tapií, ale velmi malá ochrana je věnována subhumidním lesům a mozaice travnatých a lesnatých oblastí (5,7 % a 1,8 %). Přesto se 79,6 % ohrožených rostlin a 97,7 % ohrožených obratlovců vyskytuje alespoň v jednom chráněném území. Kromě toho se uchovává 18 % druhů obratlovců a 23 % druhů rostlin ve sbírkách a záchranných programech, jako jsou semenné banky a šlechtitelské a reintrodukční programy a integrované komunitní programy. Klíčem k úspěchu tak bude udržovat  a zlepšovat kvalitu ochrany v těchto chráněných oblastech a záchranných programech.

Giraffe beetle. Photo: Angelica Crottini

Bohatá biologická rozmanitost Madagaskaru, zejména jeho rozmanité rostliny, poskytuje mnoho příležitostí pro lidské využití. Ze 40 283 rostlinných druhů, které využívají lidé na celém světě, se 1 916 (5 %) nachází na Madagaskaru. Z nich je 1 596 původních a endemických na ostrově. Úkolem je najít rovnováhu mezi místním využíváním biologické rozmanitosti a zachováním integrity chráněných oblastí. Většina z více než 28 milionů obyvatel Madagaskaru žije mimo chráněné oblasti, ale často velmi blízko k nim. Tyto komunity čelí výzvám, jako je chudoba, která sama o sobě souvisí s degradací přírodního kapitálu v krajině, omezený přístup k formálnímu vzdělání, zdravotní péče a regulačním otázkám včetně vlastnictví půdy.

„Madagaskar byl vždy znám jako hotspot biologické rozmanitosti. Výsledky analýzy v našich studiích jsou alarmující, protože biologická rozmanitost a krajina Madagaskaru se v posledních desetiletích dramaticky změnily. Je nemyslitelné, abychom o toto bohatství přišli, pokud nebudou přijata žádná naléhavá opatření. Malgaši v současnosti pociťují dopady klimatických změn, které mají dopad na jejich živobytí. Za záchranu biologické rozmanitosti na Madagaskaru je zodpovědný každý, od politiků po místní komunity, nyní je čas jednat,“ vyzývá Hélène Ralimanana ze záchranného centra Kew Madagaskar Conservation Centre.

Scaphiophryne gootlebei. Photo: Angelica Crottini

Madagaskar učinil významný pokrok směrem k dosažení mezinárodních cílů v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a udržitelného rozvoje; poskytuje základ, na kterém lze stavět v nadcházejících desetiletích. Vědci považují biologickou rozmanitost za největší příležitost a nejcennější aktivum pro budoucí rozvoj Madagaskaru, a tedy klíčový zdroj pro udržitelnou budoucnost a blahobyt jeho občanů.

Přinášejí pět návrhů k lepší ochraně:

1. Investice do ochrany a obnovy přírody musí být založeny na důkazech a efektivitě spíše než na zjednodušených metrikách a musí být řešeny komplexně.

2. Rozšířené monitorování biologické rozmanitosti, včetně zvýšení produkce a dostupnosti dat, je klíčem k ochraně nejcennějších přírodních bohatství Madagaskaru.

3. Zlepšit efektivitu stávajících chráněných oblastí, například prostřednictvím zapojení komunit, školení a příjmových příležitostí, je důležitější než vytváření nových chráněných oblastí.

4. Ochrana a obnova by se neměla zaměřovat pouze na síť chráněných území, ale měla by zahrnovat i okolní krajinu a komunity.

5. Ochranná opatření musí řešit základní příčiny ztráty biologické rozmanitosti, včetně chudoby a nedostatku potravin.

Výsledky tohoto rozsáhlého výzkumu jasně ukazují, že Madagaskar je jednou z předních světových priorit ochrany přírody. Vědci přinesli podrobné důkazy k pochopení vývoje madagaskarské rozmanitosti, jejího současného rozšíření a hrozeb, jimž čelí více než kdy předtím. Základní data jsou výsledkem desetiletí výzkumu a madagaskarští a mezinárodní biologové, stejně jako autoři těchto dvou nových studií, upozorňují, že shromažďování a analýza dat musí pokračovat a akcelerovat, pokud chceme chránit jedinečnou přírodní hodnotu Madagaskaru.