Včela může sloužit jako model pro studium závislostí

Živočichové a člověk sdílejí podobné reakce na účinky návykových látek, včetně reakcí jejich mozkových sítí na drogy. Náš článek se zaměřuje na relativně jednoduché modely mezi bezobratlými, zejména na včelu medonosnou (Apis mellifera), a na účinky drog na chování včel a jejich mozkové funkce. Je zajímavé, že účinky drog u včel jsou velmi podobné těm, které jsou popsány u lidí. Včelí společenství se někdy označuje jako superorganismus, ve kterém mnoho kolektivních funkcí překonává prostý součet jednotlivých funkcí. Rozdělení libostních funkcí (odměny) v tomto superorganismu je jedinečné – ačkoli jsou na individuální úrovni sublimované, dosahují libostní funkce celého společenství vyšší kvality. Tento fenomén kolektivní odměny (kolektivní libosti) lze přenést i na jiné živočišné druhy žijící v úzkých a přísně organizovaných společnostech, tedy i na člověka. Vztah mezi socialitou a libostí, založený na využití podobných částí neuronové sítě (sociální rozhodovací síť u savců, houbová tělíska u včel), naznačuje funkční kontinuum libosti a sociality u živočichů.

Dvořáček J. and Kodrík D. (2022): Drug effect and addiction research with insects – from Drosophila to collective reward in honeybees. Neurosci. Biobehav. Rev. 140: 104816.