Dlouhodobý pokles funkčnosti a druhové bohatosti: Efekt užívání ivermektinu na společenstva koprofágních brouků

Díky intenzifikaci zemědělské produkce jsou v dnešní době čím dál víc používané veterinární látky pro zbavení hospodářských zvířat parazitů (antiparazitika). Nejčastěji jsou, díky cenové dostupnosti a účinku na střevní hlístice, používané přípravky na bázi makrocyklických laktonů (konkrétně ivermektin). Rezidua těchto přípravků vylučované v trusu zvířat jsou ale nebezpečná pro necílové koprofágní brouky, kteří na pastvině zajišťují základní ekosystémové služby; především podporují koloběh živin a přirozeně snižují množství parazitů na pastvině. Až doposud se většina studií zaměřovala na přímé dopady léčby ivermektinem na koprofágní hmyz, zatímco vliv dlouhodobého rutinního používání ivermektinu na společenstva koprofágních brouků nebyl zatím příliš studován. Na rozdíl od předchozích studií jsme se tedy zaměřili na nejen na přímé, ale i dlouhodobé účinky ivermektinu, navíc na neobvykle rozsáhlém souboru lokalit (v porovnání s předchozími studiemi). Zkoumali jsme jak základní charakteristiky (počet druhů, abundance, biomasa), tak i funkčnost broučích společenstev (tj., schopnost odstraňovat trus) napříč Českou republikou.

Trus na lokalitách s dlouhodobou aplikací ivermektinu hostil až o 35 % méně druhů a 44 % méně jedinců, ve srovnání s kontrolními lokalitami (kde nejsou zvířata jakkoliv ošetřena), zatímco celková broučí biomasa se nezměnila. Z funkčního hlediska však používání ivermektinu významně snížilo biomasu brouků, kteří k odstraňování trusu přispívají nejvíce (brouci kteří přemisťující trus pod zem, anebo se vyvíjí přímo v něm).  Biomasa brouků se saprofágními larvami, kteří k odstraňování trusu přispívají jen nepatrně, nebyla použitím ivermektinu ovlivněna. Zjistili jsme tedy, že společenstva brouků na lokalitách s dlouhodobým ošetřováním ivermektinem tak mají sníženou schopnost odstraňovat trus. Zároveň upozorňujeme na to, že následky rutinního používání ivermektinu na společenstva koprofágních brouků jsou patrné i když již nejsou rezidua ivermektinu přítomna v trusu. 

Rutinní používání ivermektinu tak má negativní důsledky jak pro biologickou rozmanitost pastvin, tak i pro fungování ekosystému (tj. zpomalení živinového cyklu nebo zhoršená redukce parazitů na pastvině), což může vyžadovat další ekonomicky nákladné kompenzace.

Shrnujeme proto tři možné scénáře, které by měly vézt ke snížení negativních dopadů antiparazitik na společenstva koprofágních brouků (a zároveň zachovat hospodářskou produkci). V ideálním případě doporučujeme se používání antiparazitik zcela vyhnout a proti parazitům zvířata chránit pomocí rotační a málo intenzivní pastvy (kde mají menší šanci se nakazit jedno od druhého). Pokud je nutné použít antiparazitika, doporučujeme používat pro koprofágní brouky šetrnější antiparazitika (např. benzimidazoly, pyrantel, praziquantel) namísto makrocyklických laktonů (tj. ivermektin a jemu příbuzné látky). V případě, že je použití makrocyklických laktonů nevyhnutelné (např. kvůli jejich nižší ceně), doporučujeme alespoň snížit jejich negativní dopady na koprofágní brouky, např. léčbou ustájených zvířat, v zimních měsících, nebo cílenou léčbou nemocných zvířat a ne celých stád.

Ambrožová L., Sládeček F., Zítek T., Perlík M., Kozel P., Jirků M., Čížek L. (2021) Lasting decrease in functionality and richness: Effects of ivermectin use on dung beetle communities. Agriculture, Ecosystems and Environment 321 : article number: 107634.
DOI: 10.1016/j.agee.2021.107634