Úloha dlouhých květních ostruh v polinačních systémech

Obrázek – Pestřenka Rhingia mecyana s dlouhým sosákem uvnitř naříznuté květní ostruhy netýkavky Impatiens burtonii.

Anna Vlašánková a Eliška Padyšáková z Oddělení biodiverzity a ochrany přírody a Oddělení ekologie spolupracovaly na výzkumu polinačního systému netýkavky Impatiens burtonii s dlouhou květní ostruhou v západoafrickém Kamerunu. Při této studii se cíleně zaměřily na to, jak ovlivňuje kolísající hladina nektaru v ostruze spektrum a chování hmyzích návštěvníků květů. Navzdory našim původním předpokladům, že květy s dlouhou ostruhou mohou být navštěvovány a opyleny pouze hmyzem s dlouhým sosákem, jsme odhalily celkem tři opylovače s různě dlouhými sosáky. Jejich návštěvy jsou silně ovlivněny dostupností nektaru. Spolu s jeho klesající hladinou během dne se coby nejčastější návštěvníci vystřídají pestřenky s krátkými sosáky ráno, přes včely medonosné se středně dlouhým sosákem kolem poledne, až po specializované pestřenky s dlouhým sosákem v odpoledních hodinách. Přestože nejspecializovanější pestřenka s dlouhým sosákem je nejefektivnějším opylovačem, její přínos je srovnatelný se včelou medonosnou, která dokonce na květ přinese nejvíce pylových zrn při jediné návštěvě. Z toho vyvozujeme, že v tomto případě slouží dlouhá květní ostruha spíše k časovému rozdělení zdrojů mezi návštěvníky květů, což zajistí bohatší spektrum opylovačů. Pro více informací o našem výzkumu biologie opylování navštivte stránky Laboratoře ekologie společenstev: www.insect-communities.cz

Vlašánková A., Padyšáková E., Bartoš M., Mengual X., Janečková P., Janeček Š. (2017) The nectar spur is not only a simple specialization for long-proboscid pollinators. New Phytologist 215: 1574-1581.  DOI: 10.1111/nph.14677