Proč je paleorefugiální entomofauna rašelinišť prioritou ochrany přírody?

Boreální rašeliniště střední Evropy jsou osídleny specifickými taxony hmyzu, které kromě široce rozšířených generalistů zahrnují výhradně rašeliništní druhy (tyrfobionty) a druhy charakteristické (tyrfofilní), které ale mohou kolonizovat i jiné biotopy. Archaická rašeliniště (paleorefugia) jsou oligotrofní mokřady s dominancí převážně acidofilních rostlin – vytvářejí tak charakteristické biotopové ostrovy na jihu boreální a uvnitř temperátní zóny. Rašeliniště představují reliktní ekosystémy ve vztahu k subarktickým biomům a žijí zde převážně izolované populace charakteristických chladnomilných druhů. Rašeliništní entomofauna má proto klíčový biogeografický a ekologický význam, její citlivost k ekologickým změnám z ní vytváří nesmírně cenný komplex bioindikátorů. Mezi příklady nejvýznamnějších modelových skupin reliktního hmyzu náleží tyrfobiontní střevlíci a noční motýli, kteří sledují výrazný ekologický gradient mezi okrajem a středem rašeliniště, s výraznou preferencí ke středu biotopu. Stupeň této biotopové preference je taxonomicky specifický a statisticky významný. Tyrfofilní a tyrfoneutrální druhy jsou rozšířeny uvnitř rašeliniště spíše nahodile. Ochrana biodiverzity entomofauny izolovaných rašelinišť závisí na úplném zachování původních ekologických podmínek edafického klimaxu fragilního biotopového ostrova a jeho prostorové struktury.

Spitzer K., Danks H.V. (2006): Insect biodiversity of boreal peat bogs. Annual Review of Entomology, 51: 137-161.

Bezděk A., Jaroš J., Spitzer K. (2006): Spatial distribution of ground beetles (Coleoptera: Carabidae) and moths (Lepidoptera) in the Mrtvý luh bog, Šumava Mts (Central Europe): a test of habitat island community. Biodiversity and Conservation, 15: 395-409.