První trvale haploidní mnohobuněčný organismus
Naprostá většina vyšších organismů je diploidní, to znamená, že jejich buňky obsahují dvě sady chromosomů a tedy dvě sady molekul DNA. Pouze pohlavní buňky, gamety, jsou haploidní, a každá z nich při oplození přispívá novému organismu jednou sadou chromosomů. Toto zdvojení dědičné informace není samoúčelné, neboť poskytuje svému nositeli ochranu před projevem škodlivých změn (mutací), ať už zděděných od předků či nově vzniklých během života rodičů.
Naprostá většina vyšších organismů je diploidní, to znamená, že jejich buňky obsahují dvě sady chromosomů a tedy dvě sady molekul DNA. Pouze pohlavní buňky, gamety, jsou haploidní, a každá z nich při oplození přispívá novému organismu jednou sadou chromosomů. Toto zdvojení dědičné informace není samoúčelné, neboť poskytuje svému nositeli ochranu před projevem škodlivých změn (mutací), ať už zděděných od předků či nově vzniklých během života rodičů. Další velkou předností diploidie je kombinace rodičovských znaků zvyšující variabilitu v přírodních populacích. Z těchto důvodů bylo považováno za samozřejmé, že mezi mnohobuněčnými organismy (Metazoa) nebyl znám žádný případ trvalé či alespoň dlouhodobé existence samičích jedinců v haploidním stavu.
Ve spolupráci se zahraničními kolegy (University of Amsterdam) jsme pomocí fluorescenční mikroskopie a molekulární genetiky prokázali, že obávaný škůdce řady ekonomicky významných kulturních plodin v tropech a subtropech amerického kontinentu, roztoč Brevipalpus phoenicisblue, je výjimkou z tohoto pravidla. Jeho populace jsou tvořeny výhradně haploidními, partenogeneticky (bez oplození) se množícími samicemi; samci jsou též haploidní, vyskytují se však jen sporadicky. Tato reprodukční anomálie je způsobena neznámou endosymbiotickou baktérií, jež dosud nezjištěným způsobem řídí vývoj pohlaví. U této skupiny roztočů je běžný haplo-diploidní způsob rozmnožování: z oplozených vajíček se vyvíjejí diploidní samice, z neoplozených haploidní samci. Haploidní roztoči druhu Brevipalpus phoenicis jsou tedy z genetického hlediska samci, ale přítomností baktérie dochází k jejich feminizaci.